V roce 2013 jsme oslavili 150. výročí posvěcení chrámu Prozřetelnosti Boží, jež je jedním ze dvou kostelů tohoto zasvěcení v České republice spolu s nedalekým farním kostelem v Šenově.

První snahy o stavbu kostela na koňákovském návrší jsou doloženy v roce 1820. Záměr místního občana Szymona Gojnego však nebyl přijat těšínskými knížaty ani farním úřadem v Těrlicku.

Zhruba o třicet let později přišli s návrhem stavby farního kostela, nezávislého na těrlické farnosti, dále patrové fary s bytem kněze a přízemím určeným jako útulek pro nemocné a staré lidi dva bratři kněží, pocházející z Koňákova č. p. 14, P. Andrzej a P. Józef Pociorkowie. P. Józef shromáždil částku celkem 14 000 rakouských zlatých (6 400 zlatých na stavbu a 7 600 na potřeby duchovního), P. Andrzej dalších 1 000 zlatých. Bratři však nezískali souhlas Krajského zemského úřadu v Opavě, a navíc v roce 1854 P. Andrzej Pociorek zemřel. Z dědictví po něm zůstalo pouhých 650 rakouských zlatých, což přivedlo i P. Józefa Pociorka k tomu, že se společného záměru postavit kostel zřekl.

Na místě dnešní kaple sv. Antonína stával dříve kříž. V knize ohlášek českotěšínské farnosti z let 1928-1945 jsou Mosty zmiňovány v souvislosti s tzv. „křížovými dny“, což byla tradiční procesí do polí k požehnání úrody pořádaná po 5. velikonoční neděli. Procesím z farního kostela se přicházelo i v období kolem svátku sv. Antonína. V roce 1934 je v záznamech ohlášek uvedeno také procesí na počátku září k poctě Panny Marie a svatého Antonína. Základní kámen nese datum 11. 4. 1937. V tento den však vzhledem k blátivým cestám po deštích posvěcen nebyl. V záznamech je napsáno, že se posvěcení odkládá na neurčito, avšak skutečné datum tam již uvedeno není. Je možné, že se spojilo s „křížovými dny“ na počátku května.

Kapli posvětil již 20. června 1937 prelát Stanislav Weissmann. Průvod z farního chrámu vycházel po mši svaté začínající v 9 hodin ráno.

V roce 1855 byla ve Svibici postavena kaple sv. Hedviky s pomocí daru Jana Olszara, který na tento účel roku 1852 daroval 800 zlatých. Slavnostní posvěcení proběhlo 21. října 1855 s procesím věřících vycházejícím z Cieszyna. V kapli se konaly bohoslužby ve výroční den svaté Hedviky, později i na svátek sv. Izidora a o slavnosti apoštolů Petra a Pavla. Poslední bohoslužba byla odsloužena 29. června 1892.

Radní Andrzej Tomanek rozhodl, že bude potřeba vybudovat větší kostel. Vytvořil se stavební komitét, jemuž předsedal, dalšími členy byli Jan Branny, Paweł Macura a Józef Tomanek. 6. srpna 1892 byl položen základní kámen ke stavbě kostela.

20. října 1892 posvětil P. Dudek věžní kříž a nový svibický hřbitov s cihlovým křížem. Zajímavostí je, že hřbitov byl původně rozdělen na levou katolickou a pravou evangelickou část.

Stavba kostela pod vedením stavitele Tuldy rychle pokračovala, již na podzim roku 1892 byla dokončena střecha a v roce 1893 celý kostel.

14. května 1893 byly slavnostně posvěceny dva nové zvony, které pro kostel zakoupili občané Svibice Jan Glajcar a Józef Javorek. Oba byly zabaveny v průběhu první světové války. Nový zvon zhotovený v železárnách v Třinci byl ve věži instalován 19. ledna 1919.

Podle vyprávění nejstarších obyvatel Zpupné Lhoty byli zesnulí pohřbíváni za řekou Olzou na hřbitově u kostela Božího Milosrdenství na Pastviskách. Roku 1903 byl založen „Komitet Cmentarny Ligoty Allodialnej i Podobory“, který zakoupil pozemek o výměře 1 600 m2 ke zřízení hřbitova od J. Tomanka. Na hřbitově byla původně zbudována zděná márnice, v roce 1933 před zahájením výstavby kaple byla zbourána.

5,5 metru vysoký kříž stojí na hřbitově od roku 1925, jeho opravy se uskutečnily v roce 2000 a 2006.

V knihách ohlášek českotěšínské farnosti jsou v letech 1930-1936 zapsány tzv. „křížové dny“, probíhající vždy po 5. velikonoční neděli. Procesí věřících vycházela z farního chrámu v Českém Těšíně na pole ve Zpupné Lhotě a prosila o bohatou úrodu.

V roce 1934 se místní farníci rozhodli, že si zbudují vlastní kapli. Posvěcení základního kamene proběhlo 29. 6. 1934. Ve 14 hodin vyšlo z farního kostela procesí na místo konání slavnosti.

V červenci 1934 podal Aleksander Sandany ke Státnímu památkovému ústavu v Brně žádost o povolení stavby. V srpnu téhož roku uzavřel „Komitet Cmentarny Ligoty Allodialnej i Podobory“ dohodu s českotěšínským farním úřadem. Dohoda zaručovala, že v kapli, která bude stát na římskokatolickém hřbitově ve Zpupné Lhotě, budou slouženy výlučně bohoslužby římskokatolické církve.